|
|
Problematika zemědělství v rámci dohody EU-MERCOSUR
Nádeníčková, Petra
Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení vlivu zemědělství a jeho role ve vzájemných vztazích mezi Evropskou unií a Mercosurem v rámci dohody o volném obchodu. V první části je vysvětlen obecný vývoj mezinárodního obchodu, odlišnosti zemědělských politik obou stran a také jejich vzájemný agrární obchod. Ve druhé, analytické, části se práce věnuje již konkrétnímu vlivu zemědělství v dohodě, jednotlivým postojům vybraných členských států EU i Mercosuru, zemědělských organizací a spolků kterých se důsledky úspěšného ratifikování dohody dotknou. Nakonec je také popsán aktuální vývoj dohody od znovuzvolení brazilského prezidenta Luly da Silvy, což nastiňuje další možný vývoj ratifikace a možný vstup v platnost této dohody.
|
|
|
Impact of the international trade agreements between EU and African countries
Svoboda, Tomáš ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Mošovský, Jan (oponent)
Politika mezinárodního obchodu mezi Evropskou Unií a rozvojovými africkými zeměmi obsahuje vyjednávání mnoha dohod, které mají zvýšit vzájemné obchodní toky. Jejich cílem je jak využít možný ekonomický potenciál, tak i podpořit místní rozvoj včetně zmírnění chudoby a společenské nerovnosti. Pro maximální využití benefitů z obchodu, tyto dohody musí být optimalizovány a správně vyváženy. Proto tato práce provádí jejich ex-post analýzu za období 1948-2021. Pro odhady používáme metodu Fixních efektů a PPML v kombinaci s dvěma soubory binárních proměnných. Výsledky ukazují negativní dopady dohod mezi EU a africkými zeměmi napříč všemi stupni integrace v porovnání se standardem. Afrika obecně navíc nese známky relativního úbytku obchodu také na velmi slabých a silných dohodách, což zdůrazňuje nutnost najít správnou míru integrace. Při rozložení efektu na jednotlivé regiony, nejhůře reaguje Západní Afrika. Na závěr jsme také ukázali silný efekt obchodní diverze, který může omezit pozitivní dopady na africké země. Z našich výsledků plyne, že některé aktuální dohody je potřeba aktualizovat a správně vyvážit.
|
|
|
TTIP: Proč jednání začala až 2013?
Karl, Václav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tématem této bakalářské práce je dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými nazvaná Transatlantic trade and investment partnership. Hlavním cílem práce je najít odpověď na otázku, proč začala jednání o vzniku TTIP v roce 2013. Práce se týká problematiky regionalismu, proto nabízí nejprve krátký úvod do tohoto tématu. Poté práce navazuje po konci druhé světové války a na základě chronologické analýzy obchodních vztahů mezi EU a USA popisuje faktory, které vedly k začátku vyjednávání o TTIP, nebo ho naopak oddalovaly. Mezi tyto hlavní faktory řadí především selhání multilaterálních jednání v rámci WTO, různé zájmové skupiny na obou stranách Atlantiku, převážně obchodní a spotřebitelské organizace. Dále pak světovou hospodářskou krizi, jež začala v roce 2007 a úpadek vlivu Spojených států a Evropské unie na světové geopolitické scéně. Na jednotlivých případech obchodních sporů mezi Spojenými státy a Evropskou unií pak práce analyzuje, který ze zmíněných činitelů zde zrovna hrál roli a zda posunul jednání směrem k jeho začátku. Celá práce vychází z pohledu americké strany na tuto problematiku. Jen v případech sporů zohledňuje také evropský pohled na věc. V závěru hodnotí, které z těchto faktorů měly na začátek jednání o TTIP největší vliv.
|
|
|
Impact of the FTA between EU and South Korea on the Czech Republic
Maderová, Karolína ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Hayat, Arshad (oponent)
V této práci zkoumáme efekt dohody o volném obchodu mezi Evropskou Unií a Jižní Koreou, především na Českou republiku. K tomu využíváme gravitační model. Určujeme tři různé gravitační rovnice, každou s jinou skupinou fixních efektů, a uplatňujeme na ně dvě metody odhadu: Fixní efekty a Poisson Pseudo Maximum Likelihood. Navíc také hodnotíme změny ve vzájemném obchodu pomocí tradiční indikátorů (Herfindahlův a RCA index). Výsledky odhadu gravitačního modelu ukazují, že dohoda o volném obchodu neměla významný dopad na vzájemný obchod. Nicméně analýza diversifikace obchodu pomocí Herfindahlova indexu a analýza komparativních výhod pomocí RCA ukazuje, že se vzájemný obchod mezi Českou republikou a Jižní Koreou zlepšil po uplatnění dohody o volném obchodu.
|
|
|
The Impact of the EU-South Korea Free Trade Agreement on EU's Exports
Czakojová, Kristýna ; Polák, Petr (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent)
1 Abstrakt Evropská Unie (EU) a Jižní Korea spolu uzavřely v roce 2010 dohodu o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou, aby podpořili export. Cílem této dohody bylo redukovat nebo úplně odstranit překážky mezinárodního obchodu. Tato práce zkoumá vliv této dohody na export EU. K analýze je použit gravitační model mezinárodního obchodu s užitím dat mezi lety 2005-2017. Hypotéza byla testována za pomoci statické a dynamické GLS regerese náhodných a fixních efektů, statického LSDV modelu a dynamického GMM modelu. Dvoukrokový SYS-GMM model byl shledán jako validní odhad. Empirická analýza ukázala, že export mezi dvěma zeměmi je dle predikce přibližně o 13.8 % vetší, jestliže dané země mají podepsanou dohodu o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou, přičemž ostatní faktory zůstávají fixní. Navíc byl zjištěný pozitivní vliv HDP a negativní vliv vzdálenosti na celkový export, jak bylo očekáváno.
|
|
|
Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou - úspěch, či promarněná příležitost?
Haas, Václav ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato práce se zabývá Dohodou o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou, která pro EU představuje první případ tzv. nové generace dohod o volném obchodu. Nejprve je problematika zasazena do teoretického rámce tvořeného teorií mezinárodních režimů a teorií neoliberálního institucionalismu, což umožňuje její adekvátní uchopení v mezinárodně politickém kontextu. Práce poté představuje vývoj legislativního prostředí týkajícího se společné obchodní politiky a proměnu strategického uvažování v této oblasti. Dále definuje rozsah ekonomických interakcí obou aktérů a jejich společné zájmy vedoucí k uzavření dohody. Následně práce provádí rozbor již existujících smluvních vztahů obou aktérů a vymezuje hlavní aspekty nově přijaté dohody. V poslední části je analyzován dosavadní efekt účinnosti dohody na obchod se zbožím a službami.
|
|
|
International trade between European union and arab states of the Persian gulf
Kuchyňková, Barbora
Tato práce zhodnocuje vzájemné obchodní vztahy Evropské Unie a Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu a provádí prozkoumání obchodního prostředí v Perském zálivu na základě statistických a informativních dat. V této práci jsou zkoumány politické a ekonomické aspekty vzájemné spolupráce, které stojí za neúspěšnou implementací vzájemné dohody o volném obchodu. Tato práce vysvětluje znaky obchodních interakcí mezi Evropskou Unií a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu a také dopady podmínek obchodu v Perském zálivu na Evropské podniky. Na základě zkoumání současného stavu vzájemných vztahů a globálních okolností jsou navrženy perspektivy pro možnou další spolupráci a doporučení pro prohloubení jejich obchodních vztahů do budoucna.
|
|
|
TTIP: Proč jednání začala až 2013?
Karl, Václav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tématem této bakalářské práce je dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými nazvaná Transatlantic trade and investment partnership. Hlavním cílem práce je najít odpověď na otázku, proč začala jednání o vzniku TTIP v roce 2013. Práce se týká problematiky regionalismu, proto nabízí nejprve krátký úvod do tohoto tématu. Poté práce navazuje po konci druhé světové války a na základě chronologické analýzy obchodních vztahů mezi EU a USA popisuje faktory, které vedly k začátku vyjednávání o TTIP, nebo ho naopak oddalovaly. Mezi tyto hlavní faktory řadí především selhání multilaterálních jednání v rámci WTO, různé zájmové skupiny na obou stranách Atlantiku, převážně obchodní a spotřebitelské organizace. Dále pak světovou hospodářskou krizi, jež začala v roce 2007 a úpadek vlivu Spojených států a Evropské unie na světové geopolitické scéně. Na jednotlivých případech obchodních sporů mezi Spojenými státy a Evropskou unií pak práce analyzuje, který ze zmíněných činitelů zde zrovna hrál roli a zda posunul jednání směrem k jeho začátku. Celá práce vychází z pohledu americké strany na tuto problematiku. Jen v případech sporů zohledňuje také evropský pohled na věc. V závěru hodnotí, které z těchto faktorů měly na začátek jednání o TTIP největší vliv.
|
|
|
Lidská práva v Obchodní dohodě mezi EU, Kolumbií a Peru
Prošková, Barbora ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce se věnuje roli lidských práv v rozhodovacím procesu Evropského parlamentu. Diplomová práce vznikla jako reakce na ostrou kritiku Evropského parlamentu ve chvíli, kdy tento podepisuje Obchodní dohodu mezi EU a Kolumbií a Peru. Parlament byl kritizován za to, že při svém rozhodnutí nezohledňoval otázku lidských práv. Cílem této práce je ověřit, zda je či není Parlament ochráncem lidských práv. Odpověď na danou otázku je zjištěna na základě detailní analýzy samotné obchodní dohody, demokratické úrovně obou států, krocích, které podnikl Evropský parlament a analýzy diskurzu poslanců v roce 2012. Na základě analýzy je potvrzeno, že Parlament je strážcem lidských práv. Část práce se poté zabývá výhledem do budoucna, vývojem situace v Kolumbii od podepsání dohody a odhodláním Evropského parlamentu zasáhnout, v případě, že lidská práva budou porušována nadále. Klíčová slova: Evropská unie, Kolumbie, Peru, Obchodní politika EU, Dohoda o volném obchodu, Evropský parlament, lidská práva
|
|
|
Relationship between Free Trade Agreements and Foreign Direct Investment
Kim, Hyunjin ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Zamykalová, Miroslava (oponent)
DP analyzuje trendy PZI a jejich vývoj po uzavření preferenčních obchodních dohod, přičemž konkrétní analýza je provedena na trendech PZI mezi Koreou a jejími preferenčními obchodními partnery, kterými jsou Chile, Singapur a EFTA. Druhou analyzovanou skupinou jsou země střední Evropy a jejich preferenční obchodní partneři -- Chile, Mexiko a Jižní Afrika. Empirická studie vývoje PZI po uzavření dohody o volném obchodu ukázala, že výsledky jsou země od země rozdílné, a to i když tyto země mají uzavřeny dohody o volném obchodu s totožnými státy. Korea zvýšila PZI na území svých preferenčních partnerů poté, co byly uzavřeny dohody o volném obchodu, ale nikoliv s Chile a EFTA. Podobně také Německo zvýšilo PZI v preferenčních teritoriích. Dohody o volném obchodu však neměly žádný vliv na PZI většiny středoevropských zemí, tj. v ČR, SR, Polsku a Maďarsku. Jestliže však porovnáme stav investic v absolutních číslech před dohodou o volném obchodu a po jejím vstupu v platnost, potom se jejich investice se zvýšily. Pokud se týká předpovědi budoucích toků PZI mezi Koreou a středoevropskými zeměmi poté, co vstoupí v účinnost dohoda o volném obchodu mezi Koreou a EU (ROKEU FTA), byl vzat v úvahu trend PZI s preferenčními obchodními partnery, režim PZI a současná pozice PZI včetně ROKEU FTA. V zásadě -- pokud se vezmou do úvahy také předcházející trendy PZI - je možno předpovědět, že vzrostou korejské PZI do střední Evropy. Je ale velmi obtížné učinit závěr ohledně zvýšení PZI ze středoevropských zemí do Koreje. S určitým stupněm pravděpodobnosti je však možno konstatovat, že se zintenzivní toky PZI z Německa do Koreje.
|
host ::
RSS.